|
| |
|
|
Opatření obecné povahy
Hulínský, Viktor ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Opatření obecné povahy Tato diplomová práce se věnuje institutu opatření becné povahy jako jedné činnost veřejné správy. Práce je systematicky rozdělena do čtyř na sebe logicky navazujících částí Úvodní část je věnována teoretickému pojednání o jednotlivých formách správních aktů. Tato část je zaměřena především na rozlišení mezi správními akty normativními správními akty individuálními a správními akty smíšenými, které dále dělíme na konkrétně - abstraktní abstraktně - konkrétní Druhá část této práce je zaměřena na samotné opatření obecné povahy se zabývá zakotvením v právním řádu České republiky. této kapitole se nachází vymezení opatření obecné povahy zahraniční úprava, která byla motivací k avedení do českého právního řádu. Obsahem této části dále také kapitola věnovaná materiálnímu a formálnímu pojetí opatření obecné povahy, stejně tak jako konkrétním opatřením obecné povahy obsažených ve vybraných právních předpisech Třetí část pojednává obecné úpravě í a procesu vydávání opatření obecné . Jedná se o postup, který je obecně upraven šestou částí správního řádu a který se vždy, když zvláštní zákon nestanoví jinak. Tato část je rozdělena na pět kapitol, kdy se každá posledních čtyř kapitole věnuje jiné fázi tohoto procesu. Poslední část je zaměřena na možnosti přezkumu opatření obecné povahy. Pojednává o...
|
|
|
Institut stížnosti podle správního řádu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Shrnutí - Institut stížnosti podle správního řádu Rigorózní práce se zabývá problematikou zvláštního druhu stížnosti, kterým je stížnost proti určitému chování či postupu ve veřejné správě. Autor této práce stížnost obecně definuje jako individuální podání stěžovatele směřující k dosažení nápravy jím spatřovaných nedostatků. Prvek individuálnosti tento typ podání odlišuje od petic, pro které je naopak charakteristický zájem společný. Na rozdíl od práva petičního je však právní úprava stížností velmi problematická a nejednotná. Jedná se o pozůstatek dlouhodobě neřešeného stavu, kdy byly stížnosti upraveny kontroverzní vládní vyhláškou z roku 1958, k jejíž vydání tehdejší vláda vůbec nebyla zmocněna a která měla zároveň představovat dočasné provizorium. I přes pozdější polemiky ohledně její platnosti a závaznosti byla zrušena až k 1. lednu 2006, a to relativně bez náhrady. Do této doby docházelo k úpravě stížností v řadě zvláštních zákonů, ale obecná úprava scházela. Změnu měl přinést současný správní řád, který sice v původním vládním návrhu s touto úpravou vůbec nepočítal, ale v rámci pozměňovacích návrhů se do jeho textu tato problematika dostala. Ačkoliv by mělo být smyslem každého kodexu sjednocovat právní úpravu, v případě stížností se tomu tak nestalo a současný stav je stále charakteristický svou...
|
|
|
Nový správní řád a úprava předchozí (komparace)
Smrček, Zdeněk ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen "Nový správní řád"), který nahradil zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen "Starý správní řád"). Nový správní řád přišel s širokou škálou nových právních institutů a mnohé další upravil. Účelem této práce je postavit vedle sebe Nový správní řád a Starý správní řád, vzájemně je porovnat a pokusit se zhodnotit přínos Nového správního řádu českému právnímu systému. Struktura práce následuje strukturu Nového správního řádu. Z důvodu rozsahového omezení nemůže tato práce pokrýt celý rozsah obou správních řádů, proto se omezuje pouze na ty nejdůležitější či nejzajímavější změny, které Nový správní řád přinesl do správního řízení. Práce se skládá z devíti kapitol, každá z nich se zabývá jinou částí správních řádů. První kapitola popisuje proces zrození Nového správního řádu a komentuje důvodovou zprávu původního návrhu Nového správního řádu. Kapitola druhá se zaměřuje na úvodní ustanovení obou zákonů, předmět úpravy, jejich působnost a obecné zásady. Kapitola třetí se věnuje pojmu správního řízení. Kapitola čtvrtá se zabývá správními orgány, jejich příslušností, institutem dožádání, vyloučením z projednávání věci a jednacím jazykem. Kapitola pátá porovnává úpravu postavení účastníků řízení, jejich zastoupení, lhůt a...
|
|
| |
host ::
RSS.